Hlavní stránka | Vyhledávání  

Klubový vánoční závod 14.12.2008

Vneděli 14.12.2008 probíhal na našem cvičáku poslední výcvik.

Tedy - nejednalo se o klasický výcvik se standardním programem - tato neděle byla věnována Klubovému vánočnímu závodu vnetradičních disciplínách.

Těšili jsme se, že se zúčastníme se vším, co má doma nohy, protože ´netradiční disciplíny´ jako náplň závodu jsou knírače jako stvořené :o) Každý, kdo vlastní fousatý poklad, jistě dobře zná pro knírače typický inovativní (mnohdy až průkopnický) pohled na klasický výcvik. A tady se konečně mohli uplatnit!


Další velká fotogalerie ze závodů je na stránkách našeho cvičáku ZDE

Náplní závodu byly disciplíny:

- přivolání psa vsedě na židli

- chůze u nohy mezi židlemi

- polohy (sedni-lehni-vstaň)

- překážky na čas (kladina, snížená metrovka, áčko)

- štěkání

- odložení za pochodu na nepříjemný materiál sřadou rušivých podnětů kolem

- aport (odhozený mezi cizí předměty - PET lahve, plyšáky a podobně)

- převoz psa v kolečku

- slalom se zavázanýma očima psovoda (tuhle disciplínu jsem si přejmenovala na ´slepecký pes´)

- tažení psa na pytli

Startovní pole se rozdělilo do dvou kategorií - kategorie A byla pro psy se zkouškami (7 účastníků) a lišila se tím, že cviky poslušnosti probíhaly bez vodítka. Kategorie B (13 účastníků) byla pro psy bez zkoušek nebo se zkouškami max. po ZZO a ZOP.

Posuzování jednotlivých disciplín si rozdělili Dana aJára Havlovi .

Knírači měli ve startovním poli početné zastoupení. Vkategorii A nastoupila Hanka Kropáčková sčerným střeďákem Charlym zHofjaru.

Vkategorii B jsme soutěžili my snašimi zlatíčky (Žorž sPepou a já sDolly a Angerem) a Lída Želiborová se svými dvěma velkými černými Quentinem Radinie a Carem Ladior.

Všem čtyřnohým závodníkům (i dvounohým :o) bylo jasné, že je to celé velká ´psina´, takže byli veselí a dobře se bavili, fandili si a smáli se bez ohledu na body a umístění.

Dolly, která měla tentokrát ssebou dva bodyguardy znaší smečky, byla velmi silná a odvážná a neustále dorážela na všechny psy kolem. Měla jsem pocit, že ji zabiju ještě než na nás dojde řada. Na poslušnosti byla veselá a překážky, které ji normálně moc neberou, jí tentokrát vyloženě rozveselily. Dokonce jsme zaběhly 3. nejrychlejší čas ze všech! Při štěkání předváděla opět vzornou němou tvář, tak jsme to vzdaly předem (zato doma za plotem!.. :o) Odložení odflákla, překvapil jí šustivý pytel na kterém měla zůstat ležet a nedolehla předními tlapami. Netaktická byla moje snaha po ukončení cviku její polohu (z výchovných důvodů) opravit, protože když jsem ji naštvaně přimáčkla k zemi, pytel šustil ještě víc. Na aport jsem vzala našeho oblíbeného plyšového kačera. Aport se odhazoval mezi jiné předměty - PET lahve, hračky a podobně. Dolly sice vyrazila hbitě, ale pak ji zaujala plyšová hračka a prohlédla si se zájmem postupně všechny rozházené předměty. Našeho kačera jsem jí musela znova ukázat, pak se ho chopila a donesla ho. Jak se později ukázalo, na aportu měli problém i jinačí ´borci´ než naši čmoudi, kteří neradi aportují i normálně. Převoz psa kolečkem se nám povedl. Dolly byla ve startovním poli nejmenší a tak nebyl problém ji prostě zvednout a usadit. Když jsem na ní dostatečně výhružně kulila oči, projely jsme vytyčenou vzdálenost aniž by se odvážila vystoupit.

Handicapem byla její výška ve slalomu se zavázanýma očima. Vytyčovací páska byla tak vysoko, že Dolly klidně mohla projít ven, aniž by to zaznamenala. Sice jsem na to poukázala, ale byla pravda, že velcí psi to zase měli horší vkolečku, takže takhle to bylo spravedlivé.

Asi nejvzpurněji se čubinka projevila při tažení psa na pytli. Nelíbilo se jí to a asi po metru se rozhodla, že už toho blbnutí bylo dost, ona prostě vystupuje...

Podruhé jsem všechny disciplíny absolvovala s Angerem . Účast starého pána jsem zvažovala, záleželo na počasí a okolnostech. Ale nakonec jsem ho vzala ssebou. Měl ohromnou radost, že je zase vkurzu. Poslušnost si odťapkal poctivě. Na překážkách, bohužel, špatně odhadl své síly a o metrovku (sníženou asi na 50 cm) zakopl. Upadl na čenich, ale rychle se zvedl a překonal i áčko.Za áčkem šel ovšem kzemi podruhé. Strašně jsem se lekla. Bála jsem se, že se uhodil má problémy s rovnováhou. Chtěla jsem závod vzdát, ale Dana mě přesvědčila, že už budou jen fyzicky nenáročné disciplíny. Taky jsem viděla provinilý pohled Angera, který měl pocit, že to zkazil. Tak jsem se rozhodla, že pro jeho pocit se (pokud bude OK) pokusíme ještě pokračovat. Kmému překvapení Anger v další disciplíně dokonce zaštěkal. Odložení udělal pěkně. Saportem měl problém, ale byla to moje chyba. Vzala jsem jeden zaportů, které máme pro Pepu. Neuvědomila jsem si ale, že pro Angera je to úplně stejně cizí předmět jako ty ostatní. Měla jsem mu zdomova vzít jeho chuchlík. Kolečko, ´slepecký pes´ a tažení na pytli byly pro nás legrace. Anger mi tak bezmezně důvěřuje, že si ode mě nechá líbit úplně všechno :o) Tak jsme nakonec dokončili celý závod. Potom jsem dala starouše do auta, aby si vteple zdříml. Sice chvílemi dokonce vylezlo sluníčko, ale dost fičelo a za celý den už jsem byla taky pěkně promrzlá.

Snapětím jsem čekala, jak si povede Žorž s Pepánkem . Poslušnost se jim docela povedla. Pepánek si sice nechtěl stoupnout (klasika :o), ale jinak to i přes některé nepřesnosti bylo na premiéru slušné. Překážky taky přešli bezchybně. Štěkání bylo za nulu, pytel na odložení se Pepánkovi taky moc nelíbil a saportíkem měl stejné potíže, jako většina startujících. Byla velká škoda, že při jízdě v kolečku vystoupil asi metr před cílem :o( Ty bodíky určitě chyběly vcelkovém součtu, protože slalom se zavázanýma očima prošli docela rychle a kmému překvapení se Pepánek nechal táhnout i na pytli.

Vintermezzu jsem samozřejmě sledovala další soutěžící, hlavně zpřízněné fousaté tváře. Překvapil mě Car, který většinou Lídu vypeče vnejméně vhodný okamžik. Tentokrát však předváděl moc pěknou poslušnost. Quentin byl trochu rozjívený, ale také se snažil. Měl ale také výhrady kněkterým disciplínám (například tvrdošíjně odmítal jízdu kolečkem).

Při sčítání výsledků jsme se šli ohřát. Byli jsme vyvětraní a vymrzlí.

Vkategorii B se na 10. místě umístil Žorž sPepánkem, na 9. místě Lída sQuentinem, na 7. místě já sDolly .

Potom přišel šok. Lída sCarem obsadila 2. místo a my sAngerem jsme VYHRÁLI!!!

Staří pánové zabodovali :o) Také potvrdili (doufám, že to nebude číst žádný ovčáčkář! ;o), že ač je výcvik knírače řehole, co se naučí, to umí jednou provždy. SCarem ani Angerem už necvičíme, věnujeme se mladým. Fousatiny se dokázaly zorientovat i vnestandardních situacích. Většina ovčáků byla atypickými situacemi zaskočená a někteří (pro mě před závodem jedni zfavoritů) zmatkovali.

Moc jsem Angerovi ten úspěch přála. Po té kolizi na překážce byl otřesený a projevil se jako bojovníček.

Vzhledem ktomu, že končit se má vnejlepším a léta běží, byla to Angerova definitivně poslední akce.

Příště už jedině snad jako divák....