Hlavní stránka | Vyhledávání  

Výstup na Kleť 8.8.2009

Předpověď počasí na sobotu byla obdivuhodně optimistická.
Vzhledem k množství hmyzu, které na vycházkách sužuje nás i psy, jsme se rozhodli vystoupat do vyšších nadmořských výšek . I počasí dovolilo vydat se dál od Budějovic.
Lída už delší dobu plánovala výlet vláčkem, tak jsme spojili obojí a v 10:37 vyrazili z budějovické Jižní zastávky na Kleť.
V chodbičce bez přísunu kyslíku jsme byli narvaní jako sardinky.
Ale protože nikdo zatím neomdlel, rozhodli jsme se změnit původní plán (který zněl: vyrazit z Holubova) a prodloužili jsme si cestu vlakem až do Krumlova.



V Krumlově jsme doplnili zásoby tekutin a vyrazilli směr Kleť.
Už po chvíli nám bylo jasné, že předpoveď tentokrát nelhala. Sluníčko pořádně pálilo a psi táhli do stínu jako diví. Začátek cesty ke všemu vedl po silnici. Naštěstí jsme brzy narazili na potůček a fousatiny se mohly smočit. Potom už jsme zapadli do stínu lesa.
Párkrát jsme zkřížili cyklostezku. To museli psi na vodítko. Cvoci na kolech a koloběžkách se řítili z kopce takovou rychlostí, že je otázka, jestli by případný střet vůbec někdo přežil.
Cesta začala nepříjemně stoupat. Teplota také......
Navíc nám bylo jasné, že nás tlačí čas. Z Holubova jsme museli odjet v 15:15, další vlak jel až o tři hodiny později.
Když jsme v potu tváře dorazili na vrchol, bylo jasné, že návštěvu zrekonstruované rozhledny nestíháme ani náhodou. Lída se koukla nahoru a prohlásila, že nahoru už jí stejně nikdo nedostane :o) Nad krajinou se vznášel lehký opar, takže ani viditelnost shora určitě nebyla ideální :o)
Takže jsme s lehkým srdcem (a těžknoucíma nohama) vyrazili pod lanovkou dolů.
Začal náš závod s časem....
Dole pod lanovkou nás překvapilo parkoviště praskající ve švech. Převažovala auta s pražskými espézetkami. Jejich majitelé měli zajímavou (a pro nás nepochopitelnou :o) taktiku - autem pod lanovku, lanovkou na Kleť, rozhlédnout se po krajině, lanovkou dolů a .... autem odjet.
Byli jsme rádi, že jsme se vydali tímhle směrem - závěrečný finiš po rozpálené silnici jsme alespoň absolvovali z kopce (do kopce jsme předtím funěli ve stínu).
Prosvištěli jsme kolem holubovského koupaliště, hustě obleženého domorodci, a na nádraží jsme dorazili deset minut před příjezdem vláčku.....
Bylo to "o prsa" ;o)